Námořnická / Ztlum to!

Oceán burácí a vítr plachty nadouvá,
vlny se vlní a bouře bouří.
Kormidlo skřípe, Neptun mocným hlasem promlouvá,
v hlubinách hladoví žraloci krouží.

Když vodní živel hrůzu nahání,
strach v duších mořských vlků spolehlivě zahání rum.

Nebe je modrý a slunce síly nešetří,
žízniví lodníci se v potu tváře plouží.
Přes zuby zaťatý proklínají bezvětří,
nemá to lehký, kdo na moři slouží.

Když vedro námořníky k šílenství dohání,
zoufalství v duších spolehlivě zahání rum.

Hej, ty tam, námořníku,
už jsme skoro na rovníku.
Přines ten sud z podpalubí, dnes je důvod pít.
Na dálky, štěstí i slávu.
Ať doplujem do přístavu s hospodou,
kde každej z nás na klíně bude pěknou holku mít.

Kotva, plachty, stěžně ráhna, kormidlo, kladky a lana,
chlapy samej sval a šlacha jen máloco vyleká.
Sextant, kompas, lodní deník a na přídi mořská panna,
jak hladovej vlk tahle loď mořský míle polyká.

Když vítr v lanoví zuřivě kvílí
do paží i srdcí navrací síly rum.

Hej, ty tam, námořníku,
už jsme skoro na rovníku.
Přines ten sud z podpalubí, dnes je důvod pít.
Na dálky, štěstí i slávu.
Ať doplujem do přístavu s hospodou,
kde každej z nás na klíně bude pěknou holku mít.

Hej, ty tam, námořníku,
už jsme skoro na rovníku.
Přines ten sud z podpalubí, dnes je důvod pít.
Na dálky, štěstí i slávu.
Ať doplujem do přístavu s hospodou,
kde každej z nás na klíně bude pěknou holku mít.

Nedělám problémy, z řady nevyčnívám.
Složenky platím včas, solidní práci mám.
Pravidly, zákony, vždycky se řídím.
Neplýtvám, recykluji, odpad třídím.
Nepiju, nekouřím a drogy odmítám.
Pochybným ženám zásadně se vyhýbám.
Navzdory tomu ale každý den
zjišťuji, že tu nejsem oblíben.

Hlasité tóny, watty a decibely, každý mi zazlívá.
Všichni se tváří, jako by nevěděli,
že hudba léčí a taky duši prospívá.

Ty vole ztlum to, dyť je to hrozný!
Jak vůbec můžeš něco takovýho poslouchat....
Ty vole ztlum to! Snad není možný...
Já tě fakt nechápu, na tohle měl bys ňáký léky brát.

Neskáču do řeči a trpělivě poslouchám.
Na kytky k výročí nezapomínám.
Bez piva dokážu žít a fotbal nemusim.
Ponožky do sandálů rozhodně nenosim.
Sprchy se neštítím, slušně se oblíkám.
Porno si nepouštím, předehru neflákám.
To ale očividně nestačí.
Nikdy to happyendem nekončí.

Hlasité tóny, watty a decibely, každá mi zazlívá.
Všechny se tváří, jako by nevěděly,
že hudba léčí a taky duši prospívá.

Ty vole ztlum to, dyť je to hrozný!
Jak vůbec můžeš něco takovýho poslouchat....
Ty vole ztlum to! Snad není možný...
Já tě fakt nechápu, na tohle měl bys ňáký léky brát.

Mé sklony hudební všechny tu ruší,
už zase na mě někdo smetákem buší.
Sousedka na chodbě mi nadává,
že její pes ze mě šok dostává.

Ty vole ztlum to, dyť je to hrozný!
Jak vůbec můžeš něco takovýho poslouchat...
Ty vole ztlum to! Snad není možný…
Ty nejsi normální, v tomhle se nedá spát.
Ty vole ztlum to, dyť je to hrozný!
Jak vůbec můžeš něco takovýho poslouchat....
Ty vole ztlum to! Snad není možný...
Já tě fakt nechápu, na tohle měl bys ňáký léky brát.